Blanenská desítka

 

                      

Tak jsme to dokázali!

Dojeli jsme všichni na místo určení. Děti i dospělí, závodníci i amatéři. A ano bylo větrno a foukaně. Přesto jsme bojovali a Šárka jako vždy skvěle, Přemek taktéž…GRATULUJI. Blahopřeji všem a díky za podporu.

Monika Klíště

 

 

 

 

 

5. kolo RL Velké Poříčí

O víkendu 2. a 3. 9. jsme se Mibobusem vydali do Velkého Poříčí v okrese Náchod, a to ve složení Přemek, Pepe, Já, Petřík a nová týmová posila Jiřka. V Poříčí se k nám přidal ještě Pavel W, který měl roli pozorovatele.
Závody měly kopcovitý charakter. V sobotu dlouhý závod pro Jiřku a Petra znamenal 10,5km (1 okruh), pro Šárku 31,5km a pro Přemka s Pepem 42km. Jiřinka své první závody v RL jela v kategorii hobby, ve které získala zlato, Petřík si dojel pro pěkné 2. místo. Oba byli spokojení.

Já jsem dojela v masterkách na 1. místě, celkově v ženách na 2. místě. Přema v dlouhém závodě obsadil celkově 20. místo (8.MM) a zaostal za Pepem o 30 vteřin, ten skončil celkově 18 (10 MS). Trať byla krásně náročná, zvlněná, měla jsem toho po 3 kolech dost. Chlapi jeli 4 okruhy a taky vypadali v cíli povadle :).

                           

Po závodě jsme si v místní hasičárně dali steak, ubránili jsme Petříka před náborem Ultimy v čele s Majklem a Tomem, pokecali s ostatními závodníky a večer jsme na pokoji u elektronické tužky rozebrali naše slabiny.

Druhý den se jela časovka do vrchu. Náročný výjezd po náročné sobotě zvládl parádně Péťa a bral suverénně zlato. Kopce mu evidentně chutnají. Jiřka skončila v kat. hobby také zlatá.

Pepe jel výborně. Zlepšil si chuť po sobotě. Celkově skončil 12.( 6 MS). A ani nevypadal po dojezdu unaveně. Přemkovi kopec nechutnal a protrápil se na celkové 31. místo (12 MM). Já jsem vzhledem k současné zdravotní indipozici nejela. Kochala jsem se pohledem na upocené, makající závodníky. Časovka byla velmi náročná. Musím říct, že velmi malé procento závodníků tuto trasu zdolalo jízdou na koloběžce. Většina závodního pole alespoň kousek koloběžku vedla. Nevím, zda je to nejlepší volba pro závod. Mělo by to být spíše naopak. Ale to je můj pohled.           

Šárka

Sporťáček 2017

Jako loni, tak i letos jsme se zúčastnili SPORŤÁČKU. Pravda letos v trochu pozměněné sestavě. Vrcholící Rollo liga a boj o bodíky byly dostatečnou omluvenkou.
Tentokrát jsme čelili nepřízni počasí, mírným přeháňkám a citelnému ochlazení.
Cílem našeho snažení byla propagace naší nové SPORTOVNÍ AKADEMIE a projektu KOLOBĚŽKY DO ŠKOL. Mezi stálé úkoly patří rozšíření do podvědomí lidí, že koloběžky jsou nejen báječný přepravní prostředek, ale i sportovní stroj. A dle sdělení některých maminek a babiček,  budeme mít dlouho co vysvětlovat 🙂

Ostravské dupačky 2017

Pohledem Pavla Wernera
Na sklonku srpna jsem absolvoval letos svůj druhý závod v domácím prostředí, Ostravské dupačky. Zcela uzavřená Hlavní třída v Ostravě-Porubě nabídla okruh dlouhý 2,5 km, s převýšením 12 metrů v podobě 300 metrů táhlého stoupání. Závod byl vypsán na 25 km. Kromě místních závodníků a závodnic dorazila početná skupina z Brna.
Start byl stanovený na 10:00 hod. Hodinu před plánovaným startem se přehnala intenzivní bouřka. Závod se tedy jel na mokru, z čehož jsem byl nervózní a první dvě kola jsem do zatáček najížděl, jak kdybych měl za koloběžkou přívěs. Hned po startu se ze závodního pole oddělila tříčlenná skupina jezdců. V druhém kole jsem se oddělil z hlavní skupiny a zkusil vedoucí trojici dohnat, což se mi podařilo za cenu totálního nasazení asi na 30 metrů. Naštěstí se se mnou odpojila i Kristýna, se kterou jsme spolupracovali až do pátého kola a střídali se. O pronásledování vedoucí trojice nemohla být řeč, tak jsem se soustředil na vybudování dostatečného náskoku.Kristýna mi ujížděla do kopce, z kopce jsem ji naopak sjížděl, na rovině jsme byli rovnocenní soupeři. ž do pátého kola, kdy jsem neustál tempo v kopci. Zbylých pět okruhu jsem jel sám na sebe.
Trať je široká a přehledná, organizace na jedničku, jak hlavního pořadatele, tak závodu koloběžek. Pro mě byl velký zážitek vidět i samotné cyklistické závody.
Rád bych, aby do příštích let byl tento atraktivní městský okruh součástí Rollo ligy.

Užili jsme si to všichni. Pavel W.

……a taky pohledem Klíštěte Moniky

Ano, zkusit si to jako TEN opravdový závodník a on ten den přišel. Ostravské dupačky byl můj opravdový závod.
Dres, závodní koloběžka / díky Onďo/ , podpora týmu, soupeři a fanoušci. A jo, já to dala a ani trochu se nestydím. Bylo to suprovní a opravdové. Díky týme, díky soupeři, díky fanoušci.

Račice 2017

Dlouhý report z pro někoho dlouhých závodů 1.kola Evropského poháru a 4.kola Rollo ligy v Labe aréně Račice

Na tento „výlet“ jsem se po kolapsu na MČR v Plzni moc těšil, žádný kopec, poctivá placka ☺… Tedy nevím, zda stejné pocity sdílel i zbytek týmu. V rámci své nováčkovské mise v letošním roce, jsem mohl poprvé zúročit nabyté zkušenosti z poháru v Pardubicích…
Tým se v letošním roce poprvé přesouval na místo určení po vlastní ose, část svými vozidly v rámci prodloužené dovolené či naopak prodlouženého pracovního týdne a část to vzala vlakem. Na místě nás čekalo supr zázemí v podobě uzavřeného areálu, s ubytováním, restaurací – prověřeno ME ve veslování v dubnu letošního roku a připraveno na MS v rychlostní kanoistice v srpnu 2017, i proto jsme mohli pozorovat např. J. Dostála při tréninku.
Do Račic tedy dorazil Bokolobka tým Ostrava ve složení Šárka a jiří Waldhauserovi, Václav a Zuzka Kowalovi, Ondřejové , Pepé a Přema.
Tento závod se dal jet asi tak třemi či čtyřmi způsoby:
1. Mám fyzičku a patřičné sebevědomí, pomohu vytvořit „šikanzen“ a v závěru ještě zrychlím a porvu se o bednu.
2. Fyzička dobrá, ale není jí dost, popř. chybí technika jízdy, zkušenosti či materiál, tak „šikanzen“ nenastupuji a spokojím se s „ EC“ a tam se můžu vyblbovat – podílet se tahání skupiny, kterou neurvu a na konci mě smáznou (má zkušenost Pardubice) nebo jsem náležitě vysraný a smáznu ty dobráky (má zkušenost Račice).
3. Mám vyrovnaný tým a jedu dle týmové strategie (pokusili jsme se dle instrukcí Jirky).
4. Pojmu to jako rychlejší výlet.
Den první sobota 15.7.2017 Holky jely stejné kritérko jako muži tj 12 km- dva okruhy. Hermióna a Fiona z NL si tak trošku povodili naše děvčata, s časem vítězky 26 minut jely cca 27,7 km/h tj. tedy chlapská rychlost. A teď pozor naše zkušená závodnice a guru týmu Šárka, byla první v mástrech a celkově čtvrtá a druhá závodnice ČR. Šárka se chtěla v prvním kole udržet a stálo ji to asi hodně.. , ale dala na rovince i Alču Legátovou a to se počítá. jako vždy si Šárka bohužel jezdí vlastní závod, ve své kategorii je výkonnostně sama☹. A závodit s časem je velmi těžké, i když příští rok ten průměr bude jezdit taky ☺.
Kluci jeli 12 km trošku rychleji – vítěz rovněž z NL, bral 1 místo za čas pod 23 min, tj průměrná rychlost cca 31, 5 km/h. Závod ovlivnil pád na konci prvního kola, kdy se homogenní skupina rozdělila na „šikanzen“ a „EC“ a další vlaky, než moji singlovou „drezínu“pohybující se mezi prvními skupinami nabralo „EC“ bylo už pozdě a zbytečně jsem se „žvejknul“, holt kde není hlava… i přes odpočinek na drezíně a čekání na EC(průměr 23km/h), jsme si kluci z Bokolobka týmu Ostrava (dále jen BTO) dovezli průměrku 30 km/h a to potěší ☺. S „EC“ přijel Pepe na 22 místě(15 v MS), Přemek 23(7MM), s. Koláček 28 (19 MS), Václav 56(10 MV), fešák Onďa 61(32). Celkově to moc nechutnalo Ondřejům, překvapivě tedy i s. Koláčkovi – pocitově a ve tváři to vypadalo jako Přemova dlouhá Plzeň a Šárčina krátká Plzeń (ale Šárka se může tvářit jak chce furt je to bedna). Venca asi od sebe čekal více, ale jeho doména jsou a asi i budou kopečky…
Pak jsme si počkali na déšť a sfoukli jsme štafetky, první týmové. Soudruh Koláček řádil a sním se vozil Pepe a Přema. A bylo z toho pěkné 5. místo, se ztrátou 20 sec na bednu (nějací „nýmandi“ z Ultimy B, nějaký Pelc, Gregor, Theiner) a 7sec na výběr Kobra #Plzeń (Bartůněk, Cvalín a Kafka).
Den druhý neděle 16.7. 2017. Dlouhý závod pro holky 35 km a pro kluky jen 45 km.
Šárka moc nechtěla, jak se může na takové dlouhé placce závodit? Ale potvrdila 1. místem v kategorii WM a 6. celkově. Holanďanky si zase jely svoje a braly první dvě místa. Tentokrát pomaleji cca 26,5 km/h. Tady bych se chtěl pozastavit nad medailovými možnostmi BTO. Troufnu si tvrdit : my jsme jak ČR v tenise, medaile mohou udělat jen ženy , Šárce by mohly ve svých kategoriích výrazně ulevit od „povinnosti“ stát na bedně zkušené sportovkyně jako je Monika „klíště“ Francová a pro mne objev Zuzka „Mary“ Kowalová toto jsou 100% medaile,holky z ostatních týmů, srry jako.
A ti kluci.. mno tady se asi rozepíši – pánko Jirka nás vybídl, že když jsme tak vyrovnaní , můžeme si vlastně poprvé pomoci v závodě…po pocitech z prvního závodu se s. Koláček rozhodl podpořit svým výkonem mou maličkost a stejně tak svolil i Pepe a Onďa. Na rozdíl od kriteria jsme se postavili už do druhé řady a minimálně jsme vzbudili zájem kolegů např. z koloběžců Pardubice, kteří se dotazovali zda to pojímáme jako tým a kdo, že je leader ☺… (toto je i ospravedlnění toho, že si člověk jezdí v „EC“ a ani boha si nechce hrát na lokomotivu). Minimálně tři kola jsem tedy jel pod dohledem s. Koláčka jež mě sekýroval, ať se dotahuji blížena borce před sebou, ať se nezapomínám schovávat atd. Každopádně jsme v prvním kole jako tým vyhodnotili, že se „šikanzenem“ nejedeme a po cestě jsme do „EC“ nabrali kolegy z Pardubic, kteří na to přišli o půl kola později. Pak jsme se vezli na chvostu „EC“, okolo 5. kola jsem měl pocit, že už domestici mají dost a možná jsem je ztratil a začal jsem se pohybovat v první polovině pelotonu, abych mohl reagovat na případné úniky, nic se však nekonalo a asi v 8. kole jsem znovu registroval s. Koláčka a Pepeho. V devátém kole,se Pepe začal tlačit vpřed a zhruba 600 či 500 m před cílem krutě nastoupil. I bez týmové vysílačky jsem pochopil a snažil se maximálně vyvést ☺. Pepemu jsem aspoň křikl, ať o mě ví a v klidu do toho může dát absolutně vše a pak umřít☺. Následné umístění v MM potěší, méně pak způsob dosažení, snad na tom budu někdy tak dobře jak první možnost v úvodu reportu. Krásný Ondra tvrdě bojoval s křečemi a dovolil si krátký odpočinek, ale závod dojel a dokonce si polepšil oproti kriteriu. Přema 13( 5MM), Pepe 22(15 MS) na chlup stejně s kriteriem,Ondřej Koláček 28(18 MS), Venca 46( 7 MV) a Onďa 50 (25 MS).
Celkově tedy asi spokojenost Přemek

MČR Plzeň 2017 ŠTAFETY

Na MČR 2017 v Plzni se objevily i divácky velice atraktivní štafety. V jednom z týmu měl i náš Bokolobka tým Ostrava svého zástupce, a to Přemka Švajdu, který posílil už tak hvězdný tým Matyáše Olšara a Ládi Bartůňka. Po malých peripetiích s koloběžkou se kluci postarali o opravdu napínavý průběh závodu. A vybojovali skvělé 5. místo.
Zde malý sestřih předávek….

Hanušovická 50 pohledem Moniky

Někteří členové týmu jeli bojovat o zlato a někteří se jeli kochat. Zúčastnili jsme se “ Hanušovické 50″ a musím podotknout, že se to opravdu vydařilo. Bezva lidičky, spousta sluníčka, nádherná krajina, někdy kopečky, ale ten sjezd. Prostě ano, byla to pohodová sobotěnka.

Fotka uživatele Milan Lichnovsky.

MČR Plzeň 2017

Dne 24. a 25. 6. 2017 se zúčastnilo šest borců z Bokolobka týmu Ostrava závodů MČR v Plzni.

JAK TO VŠECHNO DOPADLO?
Řečí čísel:

Den 1 KRITÉRIUM

žáci 5. místo Petr Libscher
senior 12. místo Josef Kvita
senior 20. místo Ondřej Müller
master 7. místo Přemysl Švajda
masterka 1. místo Šárka Waldhauserová
veterán 8. místo Václav Kowal
štafeta 5. místo MIX Přemysl Švajda

Den 2 DLOUHÝ ZÁVOD

žáci 4. místo Petr Libscher
senior 10. místo Josef Kvita
senior 19. místo Ondřej Müller
master 13. místo Přemysl Švajda
masterka 1. místo Šárka Waldhauserová
veterán 5. místo Václav Kowal

Za teplého (30st.), větrného počasí naši trhali o dušu a zaslouží si všichni obrovský dík. Výborná reprezentace. Blahopřejeme Šárce k vítěznému dablu.
Proč to píšu já. Bo jsou všichni dobití, jak Berlín. Budeme se těšit na report z dějiště. Kdo nám ještě nepsal?  🙂

Jirka

RedBull Feel The Wheel

Člen našeho týmu Honza Waldhauser alias Konrád se 17.6.2017 zůčastnil závodu RedBull Feel The Wheel ( longbordcross ).
V předvečer 16.6. si zajel pump track, kde obsadil 1. místo a v sobotním – hlavním závodě z celkového počtu 145 mužů se umístil na krásném 4. místě.
Blahopřejeme !!!